Petra Anyakem: „Sklo mě asi nikdy nepřestane fascinovat. Když nad tím tak přemýšlím, tak mi vlastně svou nepředvídatelností a křehkostí připomíná lidský život.“

Výtvarná umělkyně Petra Anyakem má opravdu široké rozpětí své tvorby. Kromě malování na sklo, kterému se začala věnovat již na střední škole v Kamenickém Šenově, tvoří šperky, maluje, kreslí a věnuje se designu. Sociální design, který v jejím životě a uměleckém ztvárnění hraje velkou roli, jsme rozebíraly v našem společném rozhovoru. Dozvíte se v něm i to, jak jí ovlivnilo studium v zahraničí, čím se lišilo, o výtvarných technikách i o tom, jakým způsobem propojuje sklo, malování a kresbu.

Petra Anyakem, foto: osobní archiv autora

Tvé portfolio prací je velmi rozsáhlé a různorodé. Tvoříš skleněné vázy, šperky a navrhuješ různé designy, maluješ i kreslíš. Jak bys subjektivně popsala svou současnou tvorbu a její rozpětí?

Moje současná tvorba je ovlivněna zejména tím, jak momentálně žiji. Mám dvě malé děti, takže tenhle můj svět, co mě bezprostředně obklopuje, se určitě odráží v tom, co dělám. Tak vznikla i má poslední kolekce Stay at home mum. Je třeba ale zmínit, že reálně se toho teď moc tvořit nedá.

Považuješ se víc za umělce nebo designéra? Nebo v tvé tvorbě oba umělecké pohledy hrají stejnou roli?

Můj přístup se odvíjí od toho, na čem zrovna pracuji. Od konkrétního zadání. Jsou věci, které si jako výtvarník udělám sama od začátku až do konce. Pak jsou jiné, ke kterým přistupuji jako designér a po návrhu si ke spolupráci přizvu někoho, o němž vím, že jeho přispění přinese nejlepší výsledek.

Petra Anyakem, kresba mouchy – výlet, foto: osobní archiv autora

Která část tvé umělecké práce by se dala považovat za primární a z jakého důvodu?

Důležitým aspektem mé tvorby jako designéra jsou projekty se sociální tématikou, jelikož mě vždycky zajímal člověk a to se promítalo do mé práce. Asi mě ovlivnila i moje dlouholetá spolupráce se severočeskou neziskovou organizací „Masopust“, která se zabývá například zaměstnáváním postižených a obecně podporou různě znevýhodněných osob. Při jejím vzniku v roce 2009 jsem stála za vizuální komunikací a podílela se na přidružených projektech. Naopak, z mé potřeby vyjádřit se umělecky, zase vznikají kresby a malby. Myslím si, že oba přístupy jsou pro mě stejně důležité. Design i volná tvorba.

Jaký materiál, či umělecká technika je ti nejbližší a proč?

Momentálně se vracím k tomu, s čím jsem začínala a to je malované sklo, které jsem studovala na střední škole. Další zajímavý materiál „jesmonite“ jsem objevila při studiu v Anglii. Vypadá trochu jako beton, ale je podstatně lehčí a dají se s ním dělat velmi zajímavé věci. Určitě s ním do budoucna plánuji víc pracovat. Teď se ale chci zaměřit více na malované sklo.

Petra Anyakem, skica, foto: osobní archiv autora

Sklu jsi se začala věnovat na střední škole v Kamenickém Šenově, kde jsi na něj začala malovat. Co tě zaujalo na této technice zpracování a dekorování skla?

Malovala jsem a kreslila odjakživa. Od čtyř let jsem navštěvovala různé základní umělecké školy a malované sklo mi tak připadalo jako logické pokračování.

Jak jsi svou sklářskou tvorbu rozvíjela během dalších studií a jakou roli pro tebe hraje nyní?

Ještě v Šenově mě hodně ovlivnilo vedení sklářské výtvarnice Dagmar Pánkové, která nyní tvoří pod značkou Bystro Design. V té době ale působila jako vedoucí malířské dílny. Vlastně díky jejímu nápadu pokračovat na VŠVU v Bratislavě, jsem si tam podala přihlášku. Místo skla jsem ale začala studovat v ateliéru Art design u prof. Františka Buriana, kde jsme měli možnost pracovat s jakýmkoliv materiálem, což mi v té době vyhovovalo. Oklikou jsem se pak jako stážistka zase vrátila ke sklu na FUDu v Ústí nad Labem. Z Bratislavy jsem si přinesla v hlavě projekt, který se zaobíral problematikou mentální anorexie a poruchami příjmu potravy a na kterém jsem chtěla pracovat právě se sklem. A pak jsem tam také potkala skvělé lidi, například holky ze studia penocze. A tak jsem tam už v ateliéru zůstala.

Petra Anyakem, svícen globalwarming, foto: osobní archiv autora

Kromě studia na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, jsi také získala bakalářský titul na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a úspěšně dokončila Magisterské studium na Plymouth College of Art ve Velké Británii. Jak bys popsala svou uměleckou činnost během svých studií a kam se posunulo díky němu tvé tvůrčí uvažování?

Jak jsem již zmínila, v popředí mého zájmu stojí často člověk, takže jsem se vždy spíše než jen estetikou zabývala i touto rovinou. Můj poslední studijní projekt byl tak i celý postavený. V Anglii jsem studovala obor „Současné řemeslo“, které se v dnešní době nemusí vnímat jenom ve svém tradičním pojetí, ale také jako schopnost pracovat s digitálními nástroji. Tam jsem vytvořila těhotenský šperk. Jedním z klíčových záměrů tohoto projektu bylo, že do jeho výroby budou zapojeny sociálně znevýhodněné mladé ženy, kterým by tato činnost měla přinést užitek. Během realizace jsem se musela potýkat s mnoha výzvami. Jako jednu z nejdůležitějších věcí na poli sociálního designu obecně vnímám hlavně udržitelnost, která je z hlediska životaschopnosti naprosto zásadní.

Petra Anyakem, lullaball , foto: Jiří Vörös

Co ti studium poskytlo, v rámci volné tvorby?

Studium v zahraničí se od studia v Čechách liší. Zejména svým přístupem ke studentovi a také větším důrazem na to, jak si najít svou vlastní cestu k fungování i po absolvování školy. Učí jak se umět prosadit, obstát v oboru. U mě to vedlo k tomu, že jsem se chtěla ve své další tvorbě zabývat právě sociálním designem. Začala jsem vyhledávat organizace a neziskovky ke spolupráci a vymýšlet další možnosti. Konkrétně mě zajímala spolupráce s chráněnými dílnami. Odjela jsem i na krátkou cestu do USA, kde jsem navázala další kontakty v tomto oboru. Dalším vývojem tímto směrem byl ale zatím na neurčito pozastaven narozením mých děti. A tím jsem se vlastně spontánně dostala k tomu, že jsem si začala zase víc kreslit a malovat. Také jsem více začala přemýšlet o volné tvorbě v tomto směru a design upozadila.

Petra Anyakem, Šperk pro Ana , foto: Jiří Vörös

Jaký moment byl v rámci tvé umělecké činnosti pro tebe zásadní a proč?

To asi nedokážu říct, jestli nějaký takový moment byl. Možná, když jsem dostala za návrh nápojového setu ocenění „Vynikající studentský design“ v roce 2005. To mě posunulo do roviny zájmu o design.

Kromě malby na sklo je v tvé práci silně zastoupena kresba i malba. Jak je tento způsob vyjádření pro tebe důležitý a jak jej využíváš v ostatních tvůrčích procesech tvé tvorby?

Kresba a malba mi pomáhají vyjádřit vnitřní pocity a myšlenkové pochody. A když dělám na nějakém návrhu, tak je pro mě kresba samozřejmě důležitá pro to, abych mohla své myšlence dát nějaký tvar a mohla jsem s ní dál pracovat. Ve volné výtvarné tvorbě mi až tak nejde o popisnost, jako spíš o grafickou stránku věci. Velmi často pracuji s motivem opakujícího se textu.

Petra Anyakem, Vázy smysly, foto: osobní archiv autora

Co pro tebe znamená sklo, jako materiál?

Sklo mě asi nikdy nepřestane fascinovat. Mám pro něj slabost a pořád mě nějakým způsobem obklopuje. Když nad tím tak přemýšlím, tak mi vlastně svou nepředvídatelností a křehkostí připomíná lidský život.

Stala jsi se součástí projektu goodbyGlass. Co tě k němu přivedlo?

Ke spolupráci mě oslovila jeho zakladatelka, se kterou se kamarádím od vysoké školy a které moc fandím.

Jaký má podle tebe goodbyGlass potenciál?

Jeho potenciál vidím v tom, že dobře zapadá do současné virtuální doby, zejména využitím online prezentace a sociálních sítí. Dává možnost vzniku ucelené přehlídky současných tvůrců. Také tím, jak mapuje dění, dává vědět o lidech, o kterých tolik slyšet není. A to je dobře.

Petra Anyakem, Stay At Home Mum, mísa, foto: goodbyGlass

Jak jsi již zmínila, zabýváš se i vymýšlením a tvorbou šperků. Co pro tebe šperk znamená a jak přemýšlíš o jeho využití či nošení?

Šperk mě moc baví. Vnímám jej jako možnost sebevyjádření. To, co na sobě svobodně nosíme, co si sami vybereme, může mít podle mě určitou výpovědní hodnotu.

Bereš šperk jako umělecké dílo nebo spíše užitý doplněk nosícího?

Osobně vnímám šperk jako umělecké dílo hlavně tehdy, když je vidět kromě zajímavého konceptu i kvalitní řemeslné zpracování.

Nosíš někdy šperky, které navrhuješ?

Nosila jsem těhotenský šperk.

Petra Anyakem, Stay At Home Mum, Diaries misky, foto: goodbyGlass

Kromě účasti v projektu goodbyGlass momentálně rozjíždíš nový projekt Tinkelei. Můžeš mi jej prosím přiblížit?

Tinkelei jsme si vymyslely s kamarádkou Iris. Je to Angličanka žijící v Praze, která ráda píše. I ona má malé dítě, tak jsme si říkaly, že by bylo fajn nějakým způsobem propojit to, co každý děláme. Vyplynul z toho projekt, ve kterém vytváříme grafiky s poetickými texty na míru. Jsou to takové intimní básně. Obvykle si je objednávají rodiče pro své děti, nebo kdokoliv, kdo chce darovat něco velmi osobního.

Momentálně jsi doma s dětmi. Máš čas tvořit a skloubit uměleckou činnost s jejich výchovou?

Vlastně i z mé potřeby něco vytvářet vznikl Tinkelei. Z velké části také proto, že s takhle malými dětmi se toho moc dělat nedá. Zejména tedy sklo. Maximálně mohu kreslit na ipadu. Takže kromě věcí do šuplíku, kreslím pro Tinkelei. Chce to taky hodně meditace.

Petra Anyakem, Tinkelei ,foto: osobní archiv autora

Jak tě ovlivnilo mateřství, v rámci vlastní tvorby?

Jednoznačně se mateřství odrazilo v poslední již zmiňované kolekci Stay at home mum. Myslím si ale, že tím jsem toto téma uzavřela a hodlám se věnovat i jiným věcem.

Co plánuješ do budoucna?

Až to bude aspoň trochu možné, tak bych měla ráda vlastní ateliér a věnovala se volné tvorbě a rozvíjela sociální design.

Designérka, sklářka a výtvarná umělkyně Petra Anyakem (1985*) vystudovala SUPŠ v Kamenickém Šenově, kde se začala věnovat malbě na sklo. Poté pokračovala ve studiu na VŠVU v Bratislavě. Bakalářský titul získala na FUD UJEP v Ústí nad Labem a Magisterské studium úspěšně dokončila na Plymouth College of Art ve Velké Británii. Její zájem upoutal sociální design, práce se sklem a volná tvorba. Momentálně se věnuje svým dětem a rodině, ve volném čase kreslí. Kromě spolupráce s goodbyGlass, rozjíždí i nový projekt Tinkelei.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *