Iva Kolorenčová: „Momentálně se nejvíce věnuji termochromním a hydrochromním systémům. Vnímám je jako živé organismy a snažím se, aby se jejich interakce stala součástí obrazu či objektu.

O sklářské umělkyni Ivě Kolorenčové by se dalo říci, že patří k opravdu velmi zajímavým a novátorským umělcům. Kromě klasického skleněného šperku tvoří skleněné obrazy, experimentuje s termochromními a hdyrochromními systémy a interakcí diváka. V podstatě celá její současná činnost je postavena na experimentu. Nejen o tom, jak pracuje s časovostí a trpělivostí diváka, jsme se bavily v našem rozhovoru.

rozhovor no.: 23

— experiment s materiálem je pro mě velmi důležitý proces —

Tvá umělecká činnost je velmi rozsáhlá od tvorby šperků, objektů, maleb, designu až po experimentální tvorbu, založenou na změně vlastností materiálu. Jaká část tvé práce je pro tebe momentálně největší prioritou?

Momentálně se nejvíce věnuji termochromním a hydrochromním systémům. Vnímám je jako živé organismy a snažím se, aby se jejich interakce stala součástí obrazu či objektu.

Iva Kolorenčová | Kolori I skleněné trubičky | foto: Lukáš Zavřel

Primárně využíváš k tvorbě sklo, ale ráda jeho vlastnosti zkoumáš a kombinuješ s jinými materiály. Jak bys charakterizovala svou tvorbu?

Se skleněným materiálem pracuji a experimentuji již od střední školy. Stále jsem ale nedošla do bodu, kdy bych pro sebe vyčerpala jeho technické či vizuální možnosti. Zatím je to vždy první materiál, o kterém uvažuji, když zas něco vymýšlím.

Ráda překračuješ hranice materiálů a jejich vlastností. S čím vším teď experimentuješ?

Experiment s materiálem je pro mě velmi důležitý proces. Stále mě láká používat materiál k jiným účelům, než je primárně určen.

Iva Kolorenčová | Kolori I skleněné trubičky | foto: Lukáš Zavřel

Zabýváš se také aplikací termochromních systémů na skleněný objekt či obraz. Co to přesně znamená a jak se tento princip může využívat?

Vybrala jsem si tři typy senzitivních systémů, které mi pomáhají komunikovat s diváky. Termochromismus, což je reakce na teplo, hydrochromismus, tedy reakce na vodu a fotochromismus neboli reakce na UV. Jejich elementární reakce dotváří myšlenku, která je zapojena do díla. Snažím se, aby setkání nebylo příliš přímočaré. Pracuji s časovostí a také s trpělivostí diváka. Sledující je nucen u obrazu nebo haptického objektu setrvat delší čas, aby zpozoroval proměny, které se vlivem jeho vlastního tepla nebo teploty okolí objeví. U hydrochromních obrazů se jedná o princip vysychání a namáčení senzitivní vrstvy.

V některých svých dílech využíváš spoluúčast diváka. Jakým způsobem je tato spolupráce umělce a diváka náročná? Stane se někdy, že tě nějaká interakce samotnou překvapí nebo má vše pevně stanovená pravidla?

Vesměs jsou všechny reakce předvídatelné. Důležitým faktorem je ale prostředí, které je ovlivňuje. Barvy jsou naprogramovány na určitou teplotu, nicméně povrchy, na které jsou naneseny, mají jiné fyzikální vlastnosti. Technologické zkoušky na vzorcích se chovají odlišně než ve velkém formátu.

Kde získáváš inspiraci a jak s nápady, co přicházejí, pracuješ?

Mám romantické smýšlení. Ráda cestuji a pohybuji se v přírodě. Odtud nejčastěji přichází i mé nápady.

Iva Kolorenčová | instalace Tablet detail | foto: osobní archiv autora

Byla jsi odbornou asistentkou v ateliéru Sklo na Fakultě umění a designu v Ústí na Labem. Jak tě tato práce posunula a jakým směrem?

Na fakultě jsem začala pracovat hned po studiu, nejdříve jako záskok za Markétu Váradiovou, která na čas odešla věnovat se miminku, nakonec jsem tam zůstala až do roku 2018, kdy se změnilo vedení. V současné době ateliér vede Marcel Mochal. Každopádně mě práce se studenty hodně bavila. Byla to práce velmi různorodá. Ke každému studentovi jsme měli individuální přístup. Snažili jsme se do ateliéru vnést nové technologie, jako je kreslení a skenování a tisk ve 3D, který je v současné době samozřejmostí. Zároveň jsme dbali na tradiční cvičení a řemeslnou zručnost. V současné době mě velmi těší vidět, jak se studenti vyprofilovali a jsou úspěšní nejen ve sklářských oborech.

Sama jsi v Ústí nad Labem studovala. Jak tě tato výtvarná fakulta formovala a v čem podle tebe spočívá její přínos?

Zcela si neuvědomuji, že by mě fakulta nějak formovala. Spíš ji vnímám jako centrum odborníků a kreativních lidí, kteří mají snahu mezi sebou spolupracovat. Na jednom místě můžete své záměry posunout jak po teoretické, tak praktické stránce. Také je pro studenty jednodušší spolupracovat se zahraničními institucemi a v rámci studia vycestovat do zahraničí, což vidím jako velký potenciál pro uplatnění v životě.

Iva Kolorenčová | instalace Tačped, Tablet a Zjevení | foto: Jiří Dvořák

Na střední škole jsi studovala šperk. Jakou úlohu hraje v tvé současné tvorbě právě šperk a bižuterie? Nebo je to již okrajová záležitost?

Ke šperku se občas vracím. Poslední kolekce Kolori je malou architekturou, ve které pracuji s barevností a optickými vlastnostmi skleněných trubiček.

Právě skončila výstava Horizonty barvy v Jízdárně teplického zámku, kde mohli návštěvníci dotvořit obraz teplem své dlaně. Popíšeš mi víc koncept celé výstavy?

Výstava Horizont barvy byla společným projektem mě, Markéty Váradiové a kurátora Tomáše Pavlíčka. Vystavili jsme zde malířskou část naší produkce, která byla vesměs inspirována krajinou, přírodními jevy a barvou. Výstava byla rozčleněna do dvou částí. První, která působila dynamičtěji, kde na obvodových zdech visely barevné malby Markéty Váradiové a středová část patřila mým skleněným a kruhovým deskovým obrazům na zemi. Menší prostor byl poetičtější a klidnější, doplněný o světlemodré barevné tóny. Skleněné obrazy, kde se objevuje malba termochroní barvou, nebyly primárně určeny k dotýkání. Proměňují se vlivem okolní teploty. Ale ve výstavním prostoru nebylo možné podmínky pro reakci vytvořit, tak jsem divákům názorně ukazovala, jak budou fungovat, když je budou mít pověšené doma.

Iva Kolorenčová | instalace versus Gočár | foto: osobní archiv autora

Na výstavě byly k vidění na zemi i deskové malby, na které v pravidelných intervalech skapávala voda a aktivovala tak horní vrstvu malby. Jaký průběh tato instalace měla a jaký byl konečný stav díla, v porovnání se začátkem? Stalo se přesně to, cos očekávala nebo tě výsledek překvapil?

Voda, která skapávala na obrazy s názvem Versus Gočár, odkrývala malbu skrytou pod bílou hyrdochromní vrstvou. Záměrem nebylo odkrýt divákovi celý obraz, nýbrž jen část, cestu, kterou si voda vybrala. Nakapaná voda měla určený čas na stečení a vyschnutí, aby se proces mohl zopakovat. Divák mohl pozorovat proces odkrývání a zpětného zakrývání barevné vrstvy.

Jak reagovali diváci na výstavě? Měl tento interaktivní záměr úspěch? A co podle tebe diváky nejvíc zaujalo?

I když je teplické publikum spíše konzervativní, tak jsme na naši výstavu zaznamenaly vesměs kladné reakce. Výstavu umocňoval čistý velkorysý výstavní prostor, který teplická jízdárna nabízí. Dle mého úsudku se lidem líbili jak malby Markéty Váradiové, tak moje skleněné obrazy. U hydrochromních obrazů museli diváci trávit delší čas a myslím, že chtěli vidět více z podkladové malby. Jsem ráda za jejich reakce, které mohu v dalších dílech zohlednit.

Na výstavě jsi spolupracovala s umělkyní Markétou Váradiovou. Jak tato spolupráce probíhala? Vaše tvorby spolu skvěle rezonují a určitě se nejednalo o první ani poslední společnou práci.

S Markétou se známe již dlouho. Spojuje nás stejné primární bydliště, zájem o sklo i zaměstnání. Od minulého roku pracujeme pod značkou Circumpunct, společně řešíme projekty do veřejného prostoru i výtvarné soutěže.

Na čem dalším teď pracuješ?

Momentálně jsou před námi realizace do veřejného prostoru, které snad Covid nezastaví.

Jsi také součástí projektu goodbyGlass. Jak ses o něm dozvěděla a jaký má podle tebe potenciál?

Na Fakultě umění a designu jsem se potkala s Dagmar Petrovickou, která mě posléze oslovila, zda bych se zúčastnila projektu GoodbyGlass. Velmi mě to potěšilo a věřím, že projekt své publikum má a získává si další. Velmi oceňuji úsilí a práci celého týmu.

Čím se v goodbyGlass prezentuješ?

V goodbyGlass se prezentuji právě skleněnými obrazy, které byly k vidění na výstavě a kolekcí šperků Kolori.

Jakým způsobem tě ovlivnila koronavirová situace. Omezilo to hodně tvou práci nebo jsi ji využila k dalšímu tvoření?

Koronavirová situace zablokovala některé projekty, které jsme měli připravené pro veřejný prostor, ale na druhou stranu nás tyto neúspěchy posouvají jiným směrem dál.

A jaké jsou tvé plány do budoucna?

Stále mám v šuplíku nápady, které bych chtěla zrealizovat. Jsou to nejen větší projekty, které jsem již zmiňovala, ale i drobnůstky, které budou poetické a křehké.

Sklářská umělkyně Iva Kolorenčová (*1981) vystudovala šperk na SUPŠ Sklářské v Železném Brodě. Dále pokračovala na UJEP v Ústí na Labem na Fakultě užitého umění a designu pod vedením docenta Ilji Bílka a MgA. Markéty Váradiové, kde získala magisterský titul. Mezi lety 2008-2017 byla odbornou asistentkou na této škole v ateliéru Sklo. Momentálně pracuje v Regionálním muzeu v Teplicích, současně je činná ve skupině Circumpunct, věnuje se své experimentální tvorbě a výstavní činnosti. Kromě mnoha projektů, je i součástí goodbyGlass, kde prezetuje své šperky. Tvoří také skleněné obrazy, experimentuje s termochromními a hydrochromními systémy a interakcí diváka. Její novátorský přístup a chuť experimentovat, posouvá hranice nejen skla, jako materiálu.

Líbí se vám naše rozhovory se sklářskými umělci? Zajímáte se o dění v současném českém skle? Pokud byste chtěli podpořit naší aktivitu, abychom vás nemuseli i nadále zatěžovat reklamou, budeme rádi za jakýkoliv příspěvek na podporu našeho blogu i dalších činností.

Přispět můžete na toto číslo účtu: 670100-2215867698/6210.

Všem vám moc děkujeme a doufáme, že i v nepřízni této doby budeme moci dále pokračovat v naší práci a v tom co nás baví. Rádi bychom po skončení pandemie zase navázali na naše pop-up akce, výstavní činnost i zážitkové exkurze.

V případě jakýchkoliv dotazů nás neváhejte kontaktovat.

1 thought on “Iva Kolorenčová: „Momentálně se nejvíce věnuji termochromním a hydrochromním systémům. Vnímám je jako živé organismy a snažím se, aby se jejich interakce stala součástí obrazu či objektu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *